O projektu

Grantový projekt „Hledání provenience movitých kulturních statků zestátněných v roce 1945 občanům německé národnosti v severočeském regionu“ (identifikační kód projektu: DG16P02R004) podporovaný v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a  experimentálního vývoje národní  a  kulturní  identity na léta 2016 až 2022 (NAKI II), jehož příjemcem byl Ústav dějin umění Akademie věd ČR, v. v. i., se zabýval dosud nepříliš probádanou oblastí československých dějin.

Na základě výzkumu v českých i německých archivech byly sledovány osudy movitého majetku kulturní povahy, konfiskovaného na základě dekretů prezidenta republiky. Jeho nejhodnotnější část byla následně prohlášena Československou republikou za tzv. státní kulturní majetek a předána nejrůznějším již existujícím, nebo teprve vznikajícím státním sbírkovým i vědeckým institucím a orgánům státní památkové péče. Škála institucí, jimž byl postoupen z tohoto hlediska méně hodnotný (ne však bezcenný) mobiliář, je také velmi široká – od vrcholných státních orgánů (Kanceláře prezidenta republiky či Úřadu předsednictva vlády), přes zahraniční vyslanectví a československá zastoupení v zahraničí až po okresní či místní národní výbory a instituce jim podléhající. Většina těchto předmětů se dodnes nachází ve státním majetku, ovšem jejich původ byl během uplynulých 70 let znejasněn.

O projektu

Zámek Hrubá Skála

Cíle projektu

Databáze

Mezi základní cíle projektu patřilo vytvoření dvou databází (viz sekce O databázích).

Výstavy

Putovní panelová výstava zahájená v květnu 2017 se věnovala nacionalizaci šlechty ve 20. století a osudům šlechtických sídel v majetku německých aristokratů v tomto období. Formou případových studií výstava sledovala osobnosti pěti, respektive šesti šlechticů z rodu Aehrenthalů, Czerninů, Clary-Aldringenů, Kinských a Waldsteinů, kteří měli alespoň část svého majetku v severních Čechách a dvanáct jim patřících šlechtických sídel – zámky Teplice-Šanov, Krásný Dvůr, Mašťov, Petrohrad, Hrubá Skála, Doksany, Heřmanův Městec, Česká Kamenice, Budenice, Doksy, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Výstavu doprovázela odborná monografie, která vymezené téma zpracovává podrobněji.

Závěrečná výstava uskutečněná v říjnu až prosinci 2019 v Městské galerii MY v Jablonci nad Nisou podala ucelený pohled na výsledky projektu. Ve třech sekcích představila tři hlavní témata – pohyb kulturně cenného mobiliáře ze zkonfiskovaných šlechtických sídel, osudy kulturních statků z dalšího německého majetku a vlastní proces zajištění těchto cenných předmětů a knih, včetně osobností, které se na něm podílely. I k této výstavě byla publikována monografie shrnující výsledky bádání nastíněných témat. 

Konference

Jednodenní mezinárodní konference uspořádaná v dubnu 2018 v Konferenčním centru AV ČR v Husově ulici v Praze byla věnovaná zestátněným památkám a jejich následnému využití. Mimo jiné umožnila prezentaci průběžných výsledků projektu na odborném veřejném fóru a jejich konfrontaci s výzkumem dalších odborníků.